sestry alžbětinky v Brně

    Podle příkladu života sv. Alžběty Durynské (13.stol), která se rozhodla dokonaleji následovat Ježíše Krista, kráčet ve šlépějích sv. Františka z Assisi a pomáhat chudým  a nemocným, založila sestra Apolonie Radermecherová z Aachen r. 1626 první konvent sester Alžbětinek. Toto společenství brzy založilo nové domy v sousedních diecézích Německa a také v Rakousku.

Příchod sester Alžbětinek z Vídně, hraběnka Waldorfová, dům na Kopečné:

    U zrodu sester Alžbětinek v Brně stál vídeňský klášter. V r. 1748 se při své návštěvě vídeňského kláštera rozhodla hraběnka Marie Alžběta Waldorfová, že podobný klášter založí i v Brně. Zakoupila na Pekařské ulici dům (stál v místech rohového domu na Kopečné ulici č.37) a věnovala ho sestrám Alžbětinkám, aby se staraly o nemocné a potřebné lidi. Sestry do tohoto domu přišly r. 1749.

Výstavba kláštera na nynějším místě:

    Charitativní a nemocniční provoz se rychle zvětšoval, takže dům záhy nestačil. Proto byla zakoupena louka a chmelnice u řeky Svratky. V květnu 1751 byl položen základní kámen ke stavbě kláštera, kaple a nemocnice a r. 1754 se konalo posvěcení.

Činnost sester Alžbětinek:

    Sestry se po celou dobu věnovaly charitativní činnosti. Pracovaly v klášterní nemocnici a vedly provoz lékárny. V r. 1805 byl klášter poprvé nucen přijmout na nemocniční lůžka i muže. Byli to ranění vojáci z bitvy u Slavkova.

Statut nemocnice, II. svět. válka:

    V r. 1919 špitál Alžbětinek dostal statut nemocnice a zařadil se mezi ostatní brněnská zdravotnická zařízení. Prostor nemocnice nedostačoval, začalo se uvažovat o dalších přístavbách. Než však mohlo k realizaci dojít vypukla II. svět. válka.

50. léta, LDN, DD :

    V r. 1950 byl klášterní život zcela omezen. Inventář a vybavení nemocnice i kláštera bylo zestátněno. Provoz s menšími úpravami fungoval ve správě MÚNZ (městského ústavu národního zdraví) jako LDN (léčebna dlouhodobě nemocných), a pak jako Domov důchodců pod městskou správou ústavu sociální péče až do počátku 90. let. Sestry po tuto dobu nepřetržitě pracovaly u nemocných. V březnu 1997 MÚSS (městský ústav sociálních služeb) po oboustranné dohodě opustil budovu a obyvatelky byly převezeny do nově postaveného Domova důchodců Šedova v Brně.

Ubytování studentů, hospic:

    Budova zůstala zcela opuštěná. Vyskytli se různé nabídky jak prostor využít, ale nebyly pro nás reálné. Naše charisma je péče o lidi nemocné a potřebné. Tak jsme prozatím ubytovaly v některých prostorách studenty. Během roku se nám naskytla příležitost charitativní péče a tak dům začal sloužit ke svým účelům.

Na sv. Alžbětu 17. 11. v roce 1998 byl zde oficiálně otevřen hospic sv. Alžběty spadající pod zprávu MOÚ (Masarykova onkologického ústavu) v Brně. Provoz hospice však trval jen 3 roky. V záři 2001 byl hospic svým zřizovatelem zrušen.

V říjnu 2002 vzniklo z iniciativy bývalých zaměstnanců hospice a jejich přátel občanské sdružení Gabriela s cílem obnovit hospicovou péči v městě Brně v prostorách našeho konventu. Provoz hospice sv. Alžběty, zřizovaný a provozovaný občanským sdružením Gabriela byl zahájen 1. 4. 2004.

Přání do budoucnosti:

    Je přáním řádu, aby duch sv. Alžběty a zakladatelky Matky Apolonie žil navždy v našich srdcích, abychom dědictví hodnot, které zanechali naši zakladatelé plně realizovaly. Chceme se snažit uskutečňovat toto charisma v duchu křesťanské lásky, radostně se odevzdávat službě nemocným, trpícím a umírajícím a s obětavostí o ně pečovat.

Motto sv. Alžběty: „Činit druhé radostnými“, znamená vidět v nemocném, opuštěném, trpícím samotného Krista, dávat se mu bezvýhradně k dispozici a sloužit mu.